Slovníček

Enkláva

Přirozeně vzniklé lokální společenství, jehož skladba se odlišuje od průměrné skladby populace obce, odlišnost přitom bývá většinou ve skladbě etnické.

Etnicita

Jedna z forem skupinové identity jedince. V kontextu evropské kultury je tendence směšovat etnicitu s příslušností k národu a současně považovat tuto formu za základní; svět je potom kategorizován podle etnického principu. Společenství, která se nějak vymykají z obecně sdílené představy o správném jednání, jsou potom vnímána jako zvláštní etnika, potažmo národy. Tento koncept umožňuje dále uplatňovat představy o vrozeném národním charakteru a je důležitým mechanismem pro legitimaci předsudků, diskriminace a sociálního vyloučení.

Ghetto

Nepřirozené lokální společenství, vzniklé buď záměrnou politikou obcí - koncentrováním problémových občanů na jedno místo, nebo méně často vzniklé předsudkem vůči "adrese" a relativně spontánní výměnou obyvatel. Charakteristickými rysy ghett jsou absence střední třídy, nedostatečná infrastruktura služeb, neexistence solidarity mezi obyvateli, výskyt sociálně patologických jevů, nestandardní a občanské společnosti nepřátelská mocenská struktura a anomický charakter komunity.

Chudoba

Fenomén, který má dvě základní varianty pohledu - materiální chudoba, kterou lze relativně přesně měřit a strukturální chudoba, kterou měřit nelze a která znamená změnu chování a hodnot jejích nositelů až do podoby vzniku paralelní kultury. Pro terénní sociální práci je důležité druhé pojetí. V současnosti je však termín chudoba v těchto souvislostech opouštěn a je nahrazován termínem sociální vyloučení.

Komunita (lokální komunita)

Souhrn lidí, kteří obývají společný prostor, kde buď tvoří samosprávnou jednotku (v tomto významu se zpravidla jedná o celou obec), nebo zde jsou sociálně a prostorově vyloučeni (v tomto významu se jedná o část obyvatel obce). Nutno podotknout, že pro formulování rozvojových a integračních programů je vhodné uvažovat v kontextu celé obce a nikoli pouze v kontextu sociálně vyloučené komunity.

Komunitní práce

Činnost, která má pomoci obyvatelům určité komunity formulovat společné problémy a dosahovat jejich řešení. Jedná se především o schopnost organizovat se, formulovat strategický problém a taktické kroky jeho řešení, vyhledávat zdroje (finanční, materiální, lidské) pro jeho řešení a vytvářet tlak na zodpovědné instituce.

Lokalita

Místo (obecně); v kontextu terénní sociální práce se tento termín používá ve významu: prostorově vymezený urbanistický (sídelní) útvar obývaný skupinou sociálně vyloučených obyvatel.

Sociální vyloučení (sociální exkluze)

Stav, který brání lidem podílet se na aktivitách společnosti (ekonomických, politických i spotřebních), ve svém důsledku jim tedy brání být plnoprávnými občany státu, ve kterém žijí; dalším důsledkem je vlastně zabránění volného pohybu těchto lidí, až již se jedná o pohyb ve společenské hierarchii nebo i reálný fyzický pohyb - svoboda změny bydliště, opuštění státu apod. Protikladem sociálního vyloučení je potom soudržnost a integrace, tedy základní hodnoty pro dosažení solidarity a občanství. Je ještě mnoho dalších pohledů na sociální vyloučení, ale pro potřeby politického zdůvodnění terénní sociální práce je výše popsaný koncept velmi vhodný. V současném diskurzu se termín sociální vyloučení (sociální exkluze) začíná používat náhradou za termín chudoba. Chudoba ovšem nikoli ve smyslu prostého materiálního nedostatku, ale chudoba strukturální, která zabraňuje jí postiženým osobám účastnit se aktivit běžných pro jiné občany.

Streetworker

Pracovník poskytující služby klientům v prostředí, kde klient realizuje jednání, které je vnímáno jako důvod pro poskytování služby. Současný úzus je takový, že se jedná o nějakou formu sociálně patologického jednání. Streetworker poskytuje klientovi jen základní službu a doprovází ho k dalším odborníkům a službám.

Terénní sociální pracovník

Podobně jako streetworker dochází za klientem a poskytuje mu služby v jeho přirozeném prostředí. Na rozdíl od předešlého se však nejedná o prostředí primárně patologické, podobně i řešené problémy mají charakter "běžných" každodenností a nejedná se většinou o případy sociálně patologického jednání. Jeho úkolem je vyjednat s klientem kompletní způsob řešení jeho problému a poskytnout mu doprovod při řešení tohoto problému. Ve vhodné chvíli předává klienta dalším institucím a odborníkům.